T-his verze IS6 přinesl do celé historie mírnou „změnu politiky“. Na rozdíl od předchozích let se po dobu vývoje jednalo spíše o zdokonalování již vytvořeného konceptu. Největší viditelnou změnou byla výměna přístrojových panelů , přidání odporových trimrů na nastavování úrovně jednotlivých kanálů zesilovače a samozřejmě proběhl nespočet softwarovo-firmarových úprav. Ale i přes výše uvedené se před tímto ročníkem tábora společnost DomaMont začala zabývat výzkumem bezdrátových komunikačních prostředků pro ještě větší pohodlí obsluhy. Motivaci k přeorientování se na vf podpořil i fakt, že středisko, kde se měl tábor konat bylo nadprůměrně velké a ztráty signálu např. na kabelovém vedení z ústředny k aplionům by byly obrovské. Dopředu upozorňujeme, že ani jeden z níže popsaných projektů se nepodařilo dotáhnout do konce, jak jinak než z důvodu frustrace a nedostatku času jako každý rok před odjezdem 😀 .
První koncept „mobilní CML“. Nápad vzešel ze snu jednoho vysoce postaveného pracovníka DML. Krabička vytištěná na 3D tiskárně o rozměrech menšího tabletu (kromě výšky) s dvěma potenciometry a jedním displejem měla na základě MCU Arduino a bezdrátového modulu odesílat do ústředny příkazy pro spuštění hlášení. V létě jsme zahájili postupný vývoj. Bezdrátovou část tvořila dvojice modulů pro sériovou komunikaci – HC12 pyšnící se mimořádným dosahem. Chodili jsme tedy s notebooky po polích, ve vedru a na různé vzdálenosti se snažili o tuto sériovou komunikaci. Chvílemi se dařilo, občas se nějaká data zatoulala, a to i na poměrně malou vzdálenost. Dalšími pokusy jsme došli k závěru, že by bylo vhodné opatřit komunikaci ochranným mechanismem, který dokáže rozpoznat chybu v komunikaci a na základě ní požádá odesílatele o opětovné zaslání zprávy. Na to ale bohužel nezbyl čas, a celý koncept tak bohužel/dík upadl v zapomnění. (…Bohudík… V dalších letech se nám podaří vše hlásit pohodlně a spolehlivě z mobilního telefonu bez nutnosti dalšího hardwaru 🙂 ).
Druhý koncept „SRV25“. Vysílač s amplitudovou modulací pro bezdrátový přenos zvuku měl posloužit jako zdroj vf signálu pro uvažovaná „hnízda“ s ampliony. Dopracovali jsme se až k výrobě a osazení plošného spoje. Nedokonalé vyleptání některých míst plošného spoje vedlo asi ke zkratům na třech místech, což znemožnilo provoz. Po příjezdu se povedlo vysílač na 100% zprovoznit a v následujících letech našel využití. Viz následující roky.
Tábor se nakonec rozběhl jako každý rok, my natáhli metry a metry kabelů k amplionům. Na chatě vedoucích vzdálené nejméně 100m od ústředny se nacházely venkovní reproduktory zn. Tesla. Dostali jsme tedy bojový úkol, zprovoznit tyto reproduktory. I přes vzniklé ztráty na vedení se nám to podařilo. U vedoucích jsme zabudovali další zesilovač který posilnil utlumený signál. Nepoměr impedancí zařízení v řetězci (nehledě na to, že k cestě na chatu vedoucích byly zapojeny další ampliony) způsobil, že reproduktory na rozdíl od amplionů hrály mnohokrát více, z čehož byli po ránu ospalí vedoucí velmi nadšeni 🙂 . Bez nadsázky lze konstatovat, že právě tyto reproduktory by stačily na kompletní ozvučení areálu. Nakonec vše fungovalo a systém spolehlivě sloužil. Někteří pracovníci z řad DomaMontu se po celý tábor také starali o obsluhu a řízení akumulačních kamen v celém areálu :-).
Smutnější byl závěr tábora, z důvodu nemoci. Po pěti dnech se jelo domů.
